Dopravní prostředky

16.12.2020

Všeobecně ve snu zobrazují to, jak se "vezeme" v životě, případně jaký je náš život jako takový. Jde tedy především o to, jak tohle vnímáme a nikoli o to, jaký ten náš život skutečně je.

Prvním nejvíce užívaným dopravním prostředkem ve snech je auto. Auto ve snu zobrazuje především náš vztah. Podle toho, kde v autě sedíme se dá určit, jakou roli ve vztahu hrajeme. Pokud tedy sedíme na místě řidiče, tak jsme to my, kdo ten vztah řídí a také zároveň jsme tím, kdo má největší zodpovědnost za většinu úspěchů i neúspěchů v tomto vztahu. Dá se tedy říci, že jsme "hlavou" toho všeho. Když sedíme na sedadle spolujezdce, tak se může zdát, že jsme "odstaveni" na vedlejší kolej. Není to však pravda, pokud se zde chováme jako navigátor, který jezdci (partnerovi) ukazuje nejlepší a nejbezpečnější cestu. Ve snech se však toto vyskytuje většinou jen zřídka. Většinou se chováme jako "podřízení" a tak se může zdát, že nás partner ovládá, či že ten vztah neřídíme. Nicméně je to jen o úhlu pohledu. Vždy a za každých okolností máte možnost cokoli změnit, když si za tím půjdete a budete v to věřit. Pokud však zapochybujete, tak v momentě, kdy vám tato myšlenka prolítla hlavou, tak jste už vlastně prohráli. Ale to už jsem dost odbočil. Podvědomí se nám tedy prostřednictvím snu snaží říci, co je třeba udělat, aby to bylo opět o spolupráci ve vztahu a nikoli o individualitě, poukazuje tím na naše chyby. Je to jen zobrazení našich nejniternějších pocitů a nikoli naší budoucnosti a už vůbec ne toho, že se to má takto stát. Vždy záleží jen na nás samých, zda tuto "cestu", která se nám ukázala ve snu, podpoříme, nebo ji zavrhneme. Auta ve snu tedy zobrazují čistě náš partnerský vztah.

Oproti tomu autobusy, tramvaje a trolejbusy ve snu zobrazují celou naši rodinu. Za rodinu se primárně považuje každý, s kým máme pokrevní pouto, tedy rodiče, prarodiče, ale také sourozenci, strýčkové a tetičky až do třetího kolena. Tedy i vnuci a vnučky našich tetiček a strýčků. Na tohle je třeba při výkladu pamatovat. Nicméně se většinou jedná o naše nejbližší příbuzné z prvního kolena, tedy o našeho otce, matku a sourozence. Pokud je naše pouto u tchyně, či tchána větší než u našich pokrevních příbuzných, tak se na jejich místě mohou vyskytovat i oni. Poutem je tedy myšleno nejen pouto pokrevní, ale také psychické a to i v negativním případě. Důležitá je zde tedy hloubka a provázanost tohoto pouta; což závisí vždy na situaci a to jak ve snu, tak i v realitě. Tím se dostáváme k tomu, který "svět" nás ovlivňuje nejvíce.

Autobusy ve snu představují především materiální svět a jeho problémy, které jsou vždy založeny na primárním cílu rodiny jako takové. Jde tedy o peníze a hmotný majetek.

Tramvaje ve snu oproti tomu odráží svět založený na "jiskření". Jde tedy převážně o citové pouto, kterým je především láska. V tuto chvíli musím upozornit na to, že pohled na lásku může být protistranou vnímán jako zlo, pokud je jí přes příliž (opičí láska), které si druhá strana neuvědomuje.

Trolejbusy ve snu pak v sobě slučují oba světy, jak ten materiální, tak i ten "jiskřící" (energetický). Jsme tedy ovlivňováni obojím přibližně stejnou měrou.

Letadla ve snu představují to, jak jsme ve vztahu "nadnášeni" osudem, či něčím jiným. Nicméně je velmi ošidné na to spoléhat. Tedy na momentální štěstěnu.

Rakety a UFO ve snu jsou velmi zvláštní skupinou. Představují naše vysněné vztahy, schopné překonávat i ty nejkritičtější situace.

Jistě se teď ptáte, jak je to s vlaky, které se velmi podobají tramvaji. Na rozdíl od tramvají vlaky ve snu spíše zobrazují naši životní cestu a nikoli vztah jako takový. Proč je to právě takto, to zjistíte, když se podíváte na poměr zastávek ku celkové vzdálenosti. Musím teď podotknout, že to samé se týká i dálkových autobusů, ale s tím rozdílem, že oni mohou uhnout na rozdíl od vlaku a vyhnout se tak možné překážce. Mohou tedy víceméně neomezeně jet (pokud se neporouchají).

Zároveň se zde chci také podívat na rozdíl mezi cestou a kolejemi ve snu. Autem totiž můžete relativně uhnout kamkoli, kdežto vlak má již předem stanovenou cestu a nemůže z ní uhnout, pokud někdo nepřehodí výhybku (k jinému cíli cesty). Je to tedy směr, kterým se ubíráme díky svým zásadám, či zvykům, které máme v sobě pevně zakořeněny. Koleje ve snu tedy zobrazují spíše náš osud, či karmu, která se odvíjí od našich činů (akce-reakce-přehození výhybky). Současně také představují cestu k našemu vytouženému cíli, který je pro nás zásadní. Nutno podotknout, že i tento cíl se může změnit (přehození výhybky), ale jen tehdy, pokud se nějak my zásadním způsobem změníme. Právě tuto změnu směru na kolejích představují kolejové výhybky ve snu.

Na cestách, ale i na kolejích se setkáváme se semafory. Ty kolejové fungují poněkud jinak než ty na silnicích. Vlak si totiž před sebou "hrne" zelenou. Standardně je na všech kolejových úsecích červená. To je z bezpečnostních důvodů, aby nedošlo ke srážce více vlaků, či spíše dlouhodobých plánů. Jen jeden z nich má vždy prioritu. Jakmile se tedy vlak přiblíží a pokud je daný úsek volný, tak mu "naskočí" zelená (cesta se může realizovat). Pokud je však daný úsek obsazen (právě se snažíme dokončit nějakou rozdělanou věc), tak naskočí žlutá a námi obsazený vlak musí zpomalit, aby nedošlo ke kolizi. Pokud však strojvůdce nedbá těchto signálů, nebo nějakým neblahým způsobem dojde ke srážce vlaků, tak to značí v tom lepším případě generační trable. V tom horším půjde nejspíše o konflikt dvou rodin, což může značit jak nevěru jednoho z partnerů, ale nejspíše se jedná o nerespektování vlastního prostoru našimi přáteli (kecají nám do vztahu).

Veškeré zde uvedené texty podléhají autorskému zákonu a veškerá práva jsou vyhrazena. Dále si majitel portálu vyhrazuje právo na jakoukoliv změnu bez předchozího upozornění. Text poté nabývá okamžité platnosti pokud není uvedeno jinak.