Má virus (chřipka) karmu?
aneb Platí karma opravdu na vše?
Když už se tu tak s tou karmou páráme... nedávno jsem se zamyslel nad
karmou našeho fyzického těla, přesněji nad bacily/viry a jinými
nemocemi. To, že ty nemoci se nám "vracejí" za něco, je mi vcelku
jasné (osobní zkušenosti), ale pak mě napadla myšlenka, jak je to
vlastně s chřipkou, tedy s virem jako takovým... má i on také karmu a
pokud ano (jako že ano), tak jak je ta karma u něj vyvážena? Neříkejte,
že nemá, protože teorie karmy (pokud je skutečně správná) má platit
úplně na vše...
Jak je to s virem, za co on "platí", co "dostává" atd.?
Přemýšleli jste už nad tím a pokud ano, k čemu jste došli?Jinak to "vracení" nemoci má význam ve smyslu, že někomu V MYSLI nadáte a vzápětí budete "nachcípaní", případně mu nadáte hodně v reálu a máte šutry v žaludku...Bakterie se chová poněkud jinak a má i poněkud jinačí karmu (jiné vysvětlení)... virus mutuje velmi rychle (s každým novým člověkem), tak jako naše nálada... Kdežto bakterie až po nějaké době, tak jako naše dlouhodobé cíle, myšlenky a postoje...
(i toto přirovnání je záměrné)
Co je na tom viru (jeho karmě) pozitivního a co negativního?
Pozitivum:
Dává nám vědět, že je s naším organismem něco špatně, takže je karmicky vázán na naše myšlení...
Tím, že jsme nemocní, se dostáváme do útlumu a díky tomu neprovedeme
horší věci... maximálně někomu nadáme, ale těžko někoho
zmlátíme/zabijeme (záměrně přeháním)...
Negativum:
Jsme na něj (virus) kvůli tomu naštvaní (protože svoji lásku vyjadřuje tím, že nás "udělá" nemocnými), takže my sami jsme na něj také karmicky vázaní (působí
nám bolest, ale přesto je na něm naše srdce záívislé)... je to totiž to
samé, jako bezbřehá láska, či spíše láska matky/otce (rodičů) k dítěti,
které o tu lásku(starostlivost) už tolik nesojí a spíše mu vadí a hnusí
se mu, než aby ji bral jako pomocnou ruku/lásku... a proto se snaží
jakýmkoli způsobem vymanit z tohoto vlivu (tak jako my se chceme zbavit viru), místo toho, aby pochopilo, o co že to vlastně jde... o bezbřehou lásku - ochránit nás (varovat) za každou cenu (i za cenu své vlastní smrti)
a když k ní dojde, tak jaké to pro nás je? Jsme šťastní??? NE! Protože
nám byli blízcí, to samé je s virem. Nevěříte? Tak si položte otázku zda
zvládnete být nemocní ještě týden :-)) počítám, že už vám svitlo...
ano... nemusíte do práce/do školy... a s "malou" láskou toho viru to
vydržíte, to vám nevadí, tak jako s "malou" láskou od rodičů (že vám
nekecají do života)
Ještě k té nemoci... čím více nemocí (viru chřipky) projdete, tím méně
vás nějaká (nějaký vir) skolí, takže je to další forma přirozené pomoci
(lásky k) našemu tělu (vytváření obranyschopnosti organismu)... je to to
samé, co očkování (proti chřipce), za které mnozí z vás nesmyslně platí
(tak jako ti, co si nechají platit "za lásku", či spíše za fyzickou
náhražku lásky)...
Krátce a zjednodušeně:
Co rozdává?
Pomoc i bolest (fyz. i psych.), ale především se za nás obětuje (co vám to připomíná?)
Hřeje u srdce (máme teploty) :-D
Co přijímá?
Nenávist, smrt a v neposlední řadě zahřátí (od srdce), když je mu venku
už zima, i když to ani sami vědomě nechceme :-)) (stejné je to i s
vírou)
Ale především se neskutečně rychle množí... což je karmická zásluha za pomoc našemu tělu (odlehčení naší karmy)...To jsou hezké paradoxy, že...
Takže co z toho všeho plyne?
Aby jsme byli psychicky zcela "imunní" (odolní vůči okolním jevům
vč. systému), tak si musíme projít naprosto všemi situacemi (i jejich
mutacemi)... Proto se vše relativně "vrací" (móda, politika, život), ale přesto toto všechno není úplně stejné...
A účel?
Skutečné poznání pravdy... Což je to, že vše souvisí se vším (absolutně a
bez výjimky), aneb "Vím, že nic nevím...", či Shakespearovo rozhodování
"Být, či nebýt?"... existovat nebo "pouze" žít a nalhávat si, že
skutečně žijeme, když vlastně nežijeme (nejednáme tak, jak to skutečně
cítíme) a jsme tím životem unášeni (na lžích svých i okolí)...