Polemika: dualita jin a jang

31.07.2020

Vždy bude alespoň jeden, co bude trpět a min. jeden kterýmu se uleví...

Představme si to jako státní zřízení... všichni budou proti němu až na jednoho, toho odstraní a všichni až na toho jednoho budou šťastní, nebýt toho nešťastného tak nepoznají svobodu a nebýt nevolnictví, netoužili bychom po svobodě...

Je to tak ve všem i v přírodě, v matematice, chemii, fyzice... jedno nahrazuje druhé, ale jen do určité přesně vymezené části /na ten jeden úkon, prvek, člověka, zvíře, organismus, hmotu, vesmír, universum, boha, atd. je jedno jak to nazvete vše je jedno a totéž tedy pravá podstata jing a jang ale nejen jako geometrický kruh, ale jako koule, DNA, jako 1=0 - celek a přitom jedinečnost, být vše stejné tak nepoznáme lež, být vše lež tak je to pro nás pravda a být vše pravda, tak je to lež, vyvážit např. svoji duši na tzv. "božích" vahách lze jen na okamžik v ten daný čas a pro toto universum, v jiný okamžik už je nevyvážíte... vším co děláme se snažíme vychýlit váhy tak, aby to bylo v souladu s námi, naší karmou, karmou ostatních, v souladu s ostatními...

Láska i nenávist je všude a když je něco větší je i něco menší, ale nezáleží na tom,jak moc jsme rozdílní, nebo stejní je to jak v hodinkách, kde jsou malá a velká kolečka, dle zásluh, malá makají neustále, velká se pootočí jednou za čas, ale důležité je to, že jak malé, tak i velké kolečko má svůj čas, a že v době kdy na něj přijde řada je tím nejdůležitějším ze všech... Někdo se honí za majetkem a zemskými požitky tak dlouho, že pomalu padá na hubu a neodpočine si, ti kteří už něco málo vědí se nehoní, jsou jako ta velká kolečka, nemusí být u všeho a znát naprosto vše, jim stačí sem tam se vychýlit ze svého místa, aby si ověřili správnost svého rozhodnutí a zas o nich dlouho nikdo neví...

A ta malá kolečka?

Ta se podobají křiklounovi, roztěkanému člověku, který hltá každou novinu a hned o ní spravuje další... naběhá se dost, protože mu tak velí jeho karma, potřebuje věci sdílet s ostatními a už mu nezbývá čas na sebe, na svůj vlastní klid... tak jako to velké "pomalé" kolečko... to zas ví, že za čas tam dojde, tam, kam to malé a že se netřeba hnát a že je dobré věnovat čas v mezi pauze svému duchovnímu/či fyzickému zotavení... malé kolečko se rádoby často porouchá a potřebuje opraváře/lékaře, a sem tam je třeba jej zcela vyměnit a nahradit jiným "rychlíkem", nebo bude přetaveno v jiné (za své zásluhy bude součástí většího celku - částí toho velkého kolečka), to velké nikoli, to se bude točit tzv. do skonání věků... ale i to jednou bude třeba vyměnit za jiné, dle toho jak čas bude plynout.... z pohledu toho malého to mohou být eóny, ale z pohledu toho velkého to může být den...

Nechci vám tady vlévat něco do hlavy, ale zkuse se na těchto příkladech zamyslet nad podstatou věci... Co myslíte, je to tak, nebo ne? Jsou malá a velká kolečka reálná? Je ten hodinový strojek podobný našemu životu? Společnosti, sluneční soustavě, vesmíru, universu...?

Vše má jedno řešení, vše co děláme, to jací jsme je jen odrazem vnějších a vnitřních událostí... Proč se atom podobá sluneční soustavě? Proč pracujeme jako mravenci na vybudování společného příbytku na Zemi... Čím nám může příroda pomoci rozřešit naše zapeḱlité otázky, nevyléčitelné nemoci, deprese a další věci vč. stresu? Chceme z něčeho ven? Tak proč se nepodíváme do přírody, tam je vždy spousta příkladů... jste technickými typy, tak do matematiky, chemie, fyziky, vše tu je bylo a bude... a nikdy nebylo není a nebude stejně... vše je jen kopie něčeho... tak proč si neudělat tu svoji, co nám pomůže poodhalit podstatu, drobné zádrhely řešit umíme, když chceme... jenže o tom to je chtít... na ty velké máme pomoc všude kolem sebe.