Připoj se

28.07.2020

Můžeme se připojit se k universu, vesmíru, Bohu, Alláhovi, vyššímu Já, SuperEgu atd.?

Můžeme a nedejte se mýlit názvy, jde o to samé, jen to každý nazývá jinak.

A jak tedy?


Jakákoli myšlenka je modlitbou (mantrou) a čím více na ni myslíme (i vyslovujeme), tím sílí a jde výš a výš a pak se nám to vrací v těch nečekaných chvílích, když už si říkáme, jo pohoda džez, nebo naopak, já už dál nemůžu - potřebuju pomoc...

On se vždy někdo (něco) najde, kdo ty naše myšlenky vyslyší, otázkou je pouze, jakým směrem je vysíláme, zda do výšin, či do nížin... pak se dočkáme toho, na kterou stranu jsme to poslali a to v několikanásobně větším měřítku.

Tak na to pamatujte.


Příklad:
Rozdávej úsměv na každém kroku... vži si to do hlavy, neustále se usmívej a sleduj lidi okolo... z počátku se vůbec usmívat nebudou. Proč? Protože ten úsměv není opravdový, ale jakmile bude vycházet přímo z tebe z tvého nitra, tak ti lidé začnou ten úsměv oplácet a ty pak budeš mít také z toho radost... ano, malou, ale právě s takových radostí se skládá dobrý den a dobrý den je základ pro štěstí!

Totéž se týká naší práce, když budeme něco dělat s láskou, tak to bude vypadat jinak, než, když se do toho budeme nutit a budeme na tu práci co zrovna děláme jak to jen říci, no prostě nasraní.

Když jste třeba v tíživé situaci, neproste o zlepšení, ale proste o radu a mluvte s tím nahoře.

Jak?


Prostě mu to celé vyložte a buďte upřímní, zmiňte jak klady, tak i zápory... nikdy nic není jen černé, nebo bílé ani černobílé, každé má své... přeříkejte si to třeba před spaním v hlavě, tím, že to takto budete dělat, tak vlastně budete mluvit k sobě. Budete hovořit se svojí myslí, budete nad tím zádrhelem uvažovat, když se budete snažit najít v tom to dobré, co to může člověku dát... a zanalyzujete si to zlé, co se vám děje... řešení na sebe nenechá dlouho čekat.

Chce to sice trošičku cviku a nepolevit, ale jakmile v těchto rozhovorech bude už zběhlí, tak se vždy něco přihodí... a kápnete na to, jak to změnit, ať již svým vlastním postojem, vlastní změnou, nebo vám bude do cesty postavena taková situace a takové osoby, které vám s tím pomůžou a nebo naopak vás budou chtít zašlapat ještě hlouběji, ale to neznamená, že to máme vzdát, protože kdo povstal z bahna, nad tím bahno nemá už moc...

Protože jak se říká, našel pevnou půdu pod nohama... to skutečně cenné, na čem opravdu záleží a toho se pak v dalším životě držel a už věděl, že to vlastně mělo smysl, že to bylo potřeba, protože jinak by to nezměnil, nenašel tu cestu, která vede směr výšiny a krásný rozhled po okolí.