Rozhovor čertů

01.09.2020

Mladý čert: "Jak jste dokázal poslat tolik duší do pekla?"
Starý čert: "Přes strach!"
MČ: "Dobrá práce! A čeho se báli? Války? Hladu?"
SČ: "Ne... Nemoci!"
MČ: "Neonemocněli? Neumírali? Neexistoval lék?"
SČ: "Onemocněli. Zemřeli. Existoval lék..."
MČ: "Nerozumím tomu..."
SČ: "Náhodou uvěřili, že jediná věc, kterou by si měli za každou cenu udržet, je ŽIVOT!!!"
MČ: "Život?"
SČ: "Ano, život! Přestali se objímat... Přestali se navzájem zdravit!!! Zanechali všechny lidské kontakty... Nechali všechno, co je dělalo lidmi! Zůstali bez peněz. Přišli o práci. Oni si však radši vybrali strach o svůj život, i kdyby neměli chléb na jídlo. Věřili tomu, co se doslechli, četli noviny a slepě věřili, že čtou pravdu. Vzdávali se svobody. Už nikdy neodešli z domu. Nikam nešli. Už nikdy nenavštívili přátele a rodinu. Celý svět se změnil na obrovské vězení s dobrovolnými vězni. Přijali všechno!!! Toto všechno, aby přežili další nešťastný den... Nežili, zemřeli, každý den, znova a znova! Bylo až příliš jednoduché vzít si jejich nešťastnou duši!"
(převzato - autor neznámý)


"Z toho všeho je jasné několik věcí, které vám dokonce potvrdí i dobrý lékař. A to, že když je člověk vitální, tedy v pohodě a má mysl i srdce otevřené, tak sice může onemocnět, ale co je zásadní, to procento pravděpodobnosti... Jelikož mysl, potažmo šťastný mozek produkuje endorfiny, tak ty mají za úkol navnadit buňky v těle tak, jako by šlo o boj mezi Husity a Křižáky. Ano, naše tělo, my, jsme Husité! A nemoc, to jsou Křižáci! Jen si vzpomeňte jak prchali, když zaslechli silný husitský chorál. A stejně tak před vámi, vaším tělem, bude prchat i nemoc."
(Krteček)