Serafe, zachraň nás - Zasedání velké rady

15.10.2020

Starý král Heras seděl v čele stolu, vedle něj na pravé straně byl jeho syn Kronut a po levici měl král svoji manželku Editu. Kolem dokola posedávali šlechtici, tak jak určoval zasedací pořádek velké rady. Všichni se sešli u kulatého stolu na znak rovnoprávnosti a stejné váhy i práv a povinností každého člena rady. Dukárt seděl na levém křídle stolu spolu se šlechtici Severního panství, na pravé straně pak šlechtici Jižního panství. Za králem stály čtyři Sestry meče a držely stráž. Po stěnách byly rozvěšené květiny a nezapálené pochodně. Mohutné dubové dveře byly zavřeny a čekalo se jen na to, kdy královský pobočník zahájí zasedání velké rady. Celkem bylo přítomno dvanáct mužů - šlechticů, i s královským synem Kronutem, jenž zastupoval Přístavní město a Královské loděnice a dvě ženy, královna Edita a představená kláštera Sester meče - Jaselka, která seděla naproti králi.

"Zahajuji zasedání velké rady," oznámil královský pobočník, načež předal slovo králi.
"Vítám vás po dlouhé době opět zde, v královském městě," začal král. "Uplynula dlouhá doba, co jsme se neviděli. Tématem tohoto zasedání je postup goblinů, na jihu země, směrem k našim hranicím. Prosím Kronuta o objasnění situace," a obrátil se na svého syna.
"Je vážná. Byl jsem několik měsíců v pouštní pevnosti Geldit, která je na území goblinů. Drobné šarvátky vyústily v lítý boj o každý metr země, kterou tam spravujeme..."
"Tak tam pošleme víc vojáků a zaženeme tu verbež zase zpět, co záleží na nějakém goblinu! Poženeme je až za hranice jejich domovů, a nebudeme šetřit ani jednoho!" zazněl prudký a odhodlaný hlas Dukárta.
"Spíš bychom se měli podívat na to, proč vlastně útočí," ozvala se královna Edita, "pošleme k nim posla s mírovou nótou. Jistě ji přijmou... dlouho jsme žili vedle sebe v míru, tak se snad vše brzy vyřeší a zase bude na čas klid."
"Jen ať zaplatí za vojáky, kteří zemřeli!!! Žádné vyjednávání!!!" zaznělo od šlechticů ze Severní provincie.
"Uklidněte se," snažila se zmírnit napětí Jaselka, "jistě k tomu mají důvod, z ničeho nic se to přeci neděje."
"Taky si myslím," odvětil Kronut a něco pošeptal svému otci.
Král se nato zvedl a pravil: "Hlasujme, kdo je pro vyslání posla a kdo proti!"
"Nač hlasovat, oni byli první kdo zaútočil, tak ať platí!" zase se ozvalo zleva.
"Tak a dost! Mírněte se! Jsme tu na poradě, ne na tržišti!" vylítla ostrá slova k levé straně od Kronuta.

Poté se levá strana zklidnila a mohlo se přikročit k hlasování. Stav osm ku šesti jasně rozhodl o tom, že se vyšle spěšný posel do města goblinů. Jakmile Dukárt uslyšel výsledek, zvedl se, opustil radu a práskl za sebou těžkými dubovými dveřmi. Ostatní šlechtici zůstali a dál projednávali podrobnosti.

Rada skončila asi za hodinu. Posel byl vyslán okamžitě. K městu goblinů bylo daleko, čím dřív dorazí, tím líp. Král byl z toho vyčerpán, ta situace na hranicích ho zmáhala. Nebyl nejmladší, polovinu vlasů už neměl a chystal se na odpočinek, ale šlechtici ze severní země chtěli království rozvrátit, tak zatím, tak říkajíc, zůstal v sedle - už přesluhoval. Myslel si totiž, že jeho syn Kronut nezvládne udržet zemi pohromadě, ještě byl podle něj mladý, i když mu jeho žena neustále říkala, aby mu vládu nad zemí svěřil. Přes to všechno se však nedal přemluvit a stál si za svým. Výsledek toho byl ten, že se Severní provincie víc a více oddělovala od království a Dukárt získával na síle, což mu Jaselka neustále připomínala. Rovnovážný stav se v zemi narušoval čím dál víc a síla Severní provincie rostla. Postupem doby se do Jižní provincie stahovali žoldáci, kteří utekli z boje s gobliny, a přepadali pocestné. Severní provincii zase ovládli lapkové a zloději, kteří přepadali obchodní cestující a drancovali vesnice blíž a blíž ke Královskému městu. Vliv Dukárta se tedy zvětšoval a každý se třásl před jeho mocí. Princ Kronut se teprve před pár dny vrátil z pevnosti Geldit, kde velel vojsku na obranu země. Jako svého zástupce v pevnosti pověřil Theodora - starého, ale zkušeného vojáka a stratéga, u kterého se kdysi sám učil. Ten vedl vojsko vždy dobře, takže se nemusel obávat ztracení pevnosti, ani nějakým větším zabráním území gobliny, pokud ovšem všechno bude jako teď a nebudou se útoky stupňovat a Horda - společenstvo goblinů, se nevydá směrem k hranicím země ve větším počtu...