Serafe, zachraň nás - Zkouška

19.10.2020

Agátku probudil hlas zvonice, který svolával sestry ke snídani. Ač Agátka naspala málo, cítila se po spánku svěží. Vyskočila z postele jako laňka, protáhla se, oblékla si úbor, snědla jednu potku na dodání energie a šla do jídelny...
"Dobrý den, Jaselko."
"Zdravím tě, mé dítě," odpověděla tak trochu nepřítomně Jaselka.
Agátka si toho všimla a dumala nad tím, co má asi Jaselka na srdci, že nevnímá okolí. Vzala ji za ruku a pevně ji stiskla. Jaselka se díky tomu probrala ze zamyšlení a změřila si Agátku.
"Ty jsi zase ponocovala, že?!" káravě pronesla.
"Trochu, nemohla jsem usnout. Víš, jak teď svítí ten blankytně modrý měsíc, tak mi to připomíná den a jen těžko usínám. Až zas vyjde ten rudě červený, budu spát jak zabitá," a rozesmála se.
"Měla bys mít pravidelnost ve spánku!" pokárala Jaselka Agátku, která na ni provinile pohlédla. "Spánek je důležitý, jen Seraf nespí, nepotřebuje to, ale všechny ostatní bytosti, včetně lidí, spánek potřebují, jak jídlo sůl. To si zapamatuj!"
"Dobře Jaselko, a co budeme dneska po snídani dělat?"
"Zase se budeš učit umění s magickým mečem, už jsi se toho naučila dost, tak si tě vyzkoušíme, jak si v tom dobrá."
"Jejda, takže test?!"
"Ano, budou přítomny starší Sestry meče a ty tě ohodnotí i vyzkouší a já taktéž."
"Tak to abych se hodně posilnila u snídaně," a v duchu děkovala té náhodě, že si na tržiti koupila potky, teď se budou hodit. Jen o tom nesmí vědět Jaselka a sestry, považovaly by to za ne fér jednání, dopovat se takto potajmu.
Snídaně byla pestrá. Bylo zde zastoupeno vše kromě potek, které se daly koupit jen na tržišti za vysokou cenu. Agátka teď bude mít o hodně větší šanci projít zkouškou, kterou sestry již připravovaly. Skládala se z boje, během přes překážky a bojovými kouzly.

Po snídani Jaselka dala Agátce chvíli na přípravu a pak se měla dostavit na vnitřní nádvoří kláštera, kde měla zkouška proběhnout. Starší sestry už stály podél podloubí a uprostřed nádvoří byla nachystána trať překážek. Byly tam překážky, přes které se muselo přeskočit, jedna zeď ze dřeva, kterou musela Agátka zdolat a kašna sloužila jako brod vodou, na jehož dně měla vylovit stříbrňák. Bylo to nesnadné, jelikož kašna byla dosti nepřístupná i hluboká zároveň, takže se Agátka musela ponořit s celou zbrojí a plavat s ní ve vodě, což bylo vysilující. Nakonec ji čekal magický boj. Ten sestával z kouzel magického štítu na ochranu proti střelným zbraním, padajících meteoritů na cíl a sloupu božského světla do cílové oblasti, jež zraňovalo každého útočníka. Na konec byla připravena střelba z luku a test postřehu, kdy měla zachytit do dlaně letící šíp. Byly to tedy opravdu těžké zkoušky, ale Agátka byla již připravená, aby to zvládla. Ostatně byla nejlepší ve všem ze svých vrstevnic, jen v tom plavání se jí moc nedařilo, což se projevilo okamžitě, jen co se ponořila pro stříbrňák. Zbroj ji táhla ke dnu, což bylo dobré, alespoň na dně byla rychleji, ale dostat se ven bylo málem nad její síly. Tu ztratila nejednu drahocennou minutu, než se nakonec vyškrábala z kašny ven.

Jaselka i ostatní sestry ji bedlivě sledovaly, jak si vede. Některé s úžasem, nad ladností jejího pohybu, ale jiné s pohrdáním, obzvláště za tu kašnu. Boj s mečem a štítem zvládla na jedničku a tak se mohlo přistoupit ke kouzlům. Čtyři sestry si stouply kolem dokola Agátky, každá na jednu světovou stranu, aby tak zastupovaly všechny živly. Před první z nich zaplápolal oheň, druhá vytvořila vítr a tak dále. Agátka čekala na pokyn až bude moci reagovat. Jaselka kývla a všechny sestry na ni vypustily naráz svá kouzla, teď to bylo na Agátce, v několika sekundách se musela ubránit všem živlům a odrazit je. Napoprvé i napodruhé se to povedlo, avšak napotřetí ji zasáhl úlomek meteoritu do hlavy a ona padla na zem jak pytel brambor. Co se dělo dál už si nepamatovala...

Probudila se až v lazaretu za přítomnosti Jaselky, která se teď tvářila příliš ustaraně, spolu s těmi dalšími čtyřmi sestrami, jež na ni útočily.
"Co se stalo?" optala se nechápavě Agátka a podrbala si ovázanou hlavu.
"Zasáhl tě úlomek meteoritu," odvětila jedna ze sester.
"A prošla jsem?"
"Ano, prošla! To co jsme se sestrami zkusily bylo už pro straší sestry, ale věřily jsme, že ty to zvládneš, jelikož už toho znáš velmi mnoho. Přecenily jsme však tvoje síly. Odpustíš nám?"
"Nic se nestalo, sestřičky. Jsem ráda, že jsem prošla zkouškou, ani nevíte jak."
Následně se rozhovor točil kolem délky pobytu a léčení, načež Jaselka rozhodla, že u ní sestry zůstanou přes noc. Bylo tu riziko, že kouzlo ještě bude působit, tak aby zamezily možnému nechtěnému účinku a rozšíření jizvy na hlavě Agátky.