SOUD ZAC9N8

Je třeba si uvědomit, že nikdo není bez viny.... každý si v sobě neseme část křivdy i viny. Dle tohoto se může soudit člověk jen sám za sebe. V podstatě je v takové situaci sám žalobce soudce i obhájce a porota jen dohlíží na to, zda je jednáno s těmi nejlepšími úmysly a zcela čistě bez přetvářek... Takto vypadá tzv. Boží soud, který jsem prodělal já sám, ač si nejsem jist, zda jsem spal, či byl v polospánku, či to byl blud.

Nicméně už nevím jak to dopadlo, jen vím, že k mé naprosté spokojenosti. Dal jsem si do života nové zásady a nové cesty, kterémi se chci vydat. A zároveň jsem se za vše zlé, co jsem učinil omluvil, byť něco mě do dnes tíží, byť to zmíněno nebylo.... to je ona váha duše... člověk si prostě musí po určité době projít jistými situacemi, aby ho pak udělaly lepším. Dokonce svým způsobem se "musí" protivit Božím zákonům, ale jen proto, aby pochopil, oč jde. V tom je ta síla toho všeho. To uvědomění si, že z prahu jsem povstal a v prach se obrátím... ale již poučen mohu existovat dál a zase jednat jak nejlépe dovedu... ano čekají nás mnohé zkoušky, ale jak je psáno v Bibli, co je královo nechte králi a co je Boží, nechte Bohu...

Jen to maličko doplním tím, žebyhom měli žít vyvážený život, nebo se alespoň o něj snažit. Protože tam kde je harmonie, tam ke konfliktům nedohází. A harmonie se dosahuje pomocí kompromisů. Každým v sobě máme částečku toho druhého a to je třeba mít na paměti. je to přesně jak Jin a Jang. Ano ano, mnohé učení a mnohé víry se zdá se zcelují dohromady a je na nás, zda si z nich vezmeme jen to dobré a to špatné zahodíme, to je totiž ta správná cesta. To zlé je v nich spíše jako upozornění na věci, před kterými se máme míti na pozoru. Sice jich býti pamětlivi, ale též věřit, že k nim nedojde. To je ta správná cesta, dokonce i toto je v Knize Knih zmíněno, tedy něco ve smyslu, abychom písmo zkoumali a ne zcela všemu věřili, něco je alegorie, něco je přidáno samotnými opisovateli a něco je tam zatím nám neznámého důvodu... veřme si tedy, že onen soud nad námi bude vykonán dle všech vesmírnýh zásad a to jak Božích, tak i lidských. Víra je to, co nás žene vpřed a to naprosto každého, dokonce i nevěřící, což je v podstatě nesmysl, protože i oni věří že žijí a přitom můžou být mrtví ať již skutečně, a být v jiném světě jako myšlenka (což si o sobě nyní myslím já sám), tak i jako že nežijí život tak jak se má, dle platných zásad. A že jen přežívají, lapeni stereotipy, obtěžkáni řetězy, jež je svazují, jako železná košile.... a tím se dostávám k oné košili... tedy ke zvyku... zvyky je třeba měnit. A neustále zkoumat, zda jsou to správné cesty jak být dobrý. Jak a co to se mnou, lidmi kolem mě a to i ve světě udělá a co na to nebeská mechanika... Ano, přesně tak tomu je... vše je provázané a jedno bez druhého nemůže existovat, tak jak kruh bez jednoho bodu není kruhem, tak Jin a Jang mají v sobě ukryto čás toho druhého. Tak zlo nemůže existovat bez dobra, a dobro beze zla, ale pokud se naučíme jednat dle platných zásad, těch zemských i těch vesmírných a duchovních, tak se netřeba bát. Vše proběhne jak má.

Ano, než člověk dozraje do takového stádia, aby o tom mohl srozumitelně mluvit, tak se svým způsobem musí zbláznit, ale vězte, že mezi genialitou a bláznovstvím je jen tenká hranice. Protože když se chce, tak jde naprosto vše, jen je třeba přijít na to jak... a když si nevíte rady, tak poproste toho nahoře, ať vám pomůže. Toto vše je zmíněno v knize Hvězdná znamení od Lindy Goodmanové a je tam toho ještě mnohem více... něco jsem už rozvedl v jiných článcích zde, na něco se teprve chystám. Protože si potřebuju ověřit, zda to platí a také za jakých podmínek. Protože jsem se sám nechal nachytat díky své nepozornosti a nesoustředěnosti, ale svým způsobem jsem objevil zcela novou cestu jak žít a nepřerušit tak vesmírný koloběh života. Život má vždy tu největší cenu, ať už se jedná o člověka, zvířata, rostliny, dokonce i viry a bakterie... ve všem je jistý řád a porušit ho znamená protivit se tomu všemu, proto vždy jednejte jak nejlépe umíte a znáte. Já jsem se třeba při výpočtech spletl a udělal chybu, či si nevěděl rady a podíval se na příklad ze života a hle vyšly dva výsledky, dvě cesty... A přitom měla vyjít jen jedna jediná. Nutno dodat, že jsem za tento výpočet dostal tehdy od matikářky sice dvojku, protože jsem se nedržel vzorce, na druhou stranu mě potěšilo to, že jsem příklad vyřešil stylem, který se učí o několik ročníků výš, jak jsem se od ní dozvěděl, takže jsem s dvojkou souhlasil a byl hrdý na ni, netřeba tedy býti vítězem, ale poučit se z toho... zúčastnit se dané cesty do neznámých vod, zapojit mysl, srdce i ducha... to je ta cesta. A především se dívat na věci kolem sebe, protože v každé můžeme nalézt odpověď na naše otázky, a to naprosto ve všem, vše si je podobné jak vejce vejci. Jakožto spisovatel i ajťák a člověk co se zajímá o planetu zemi i kdysi o hvězdnou mechaniku, tak je to všude stejné, no stejné... hodně podobné, z čeho se dá vycházet a čeho se držet.

Veškeré zde uvedené texty podléhají autorskému zákonu a veškerá práva jsou vyhrazena. Dále si majitel portálu vyhrazuje právo na jakoukoliv změnu bez předchozího upozornění. Text poté nabývá okamžité platnosti pokud není uvedeno jinak.