Štěstí

Jste šťastní? Skutečně? Nebo vás něco trápí? Je třeba si uvědomit, že štěstí je pomíjivá věc, ale když sami v sobě budeme šťastní, tak budeme to štěstí vyzařovat i navenek...

A co nás tedy dělá šťastnými?

Letmý pohled, úsměv na tváři, podržení dveří, pomoc mamince s kočárkem do vozu, kytička rozkvetlá u cesty, krásný výhled, milý rozhovor bez nadávek a zášti atd.

Je třeba si uvědomit, že když se sami budeme mít rádi, že to také budeme vyzařovat do okolí, že nás budou mít rádi i ostatní lidé. Myslíte si snad, že narcismus je špatný? Nikoli, otázkou je, jak se k tomu postavíte, zda až se naplní náš pohár, zda budeme tuto lásku dávat dál ze sebe ven...

Ano, je tomu tak.

Kdo poznal sebe, poznal druhé...
Kdo se stará o druhé, zapomíná na sebe...

Uvedu vám krásný příklad:

Představte si, že hoří, všude je spousta dýmu, plameny, není kam uniknout, čekáte na pomoc zvenčí a máte jen jednu kyslíkovou masku, komu ji dáte, sobě nebo dítěti?

Říkáte dítěti?

Taky mě to napadlo, neříkám, že ne, ale jelikož jsem už v takové situaci byl a vím jak jsem jednal (že jsem se prvně sám nadechl), tak věřím, že se zachovám, tak jak mám... tedy, že pomůžu nejdříve sobě a pak druhému, protože když nepomůžete sobě, tak druhému už těžko pomůžete.

Ono je to svým způsobem sobecké, ale je to jako s láskou... pokud ji nemáme sami uvnitř (sami k sobě a to ve všem, co děláme a jak na sebe pohlížíme), tak ji nemůžeme dát okolí...