Urtigo - vodní svět - Strach

26.08.2020

Na palubě lodi to teď vypadalo nevalně...
"Ztratili jsme spojení Tome!" vyjekla Saša a slzy jí vytryskly z očí.
"Co teď?" a koordinátor se na chvíli zamyslel, ale neztratil hlavu. "Vyčkáme, co bude. Jistě se nám ozve."
"Snad ho neodtáhli moc daleko. Má jen omezenou zásobu kyslíku. Co ho to jen napadlo, dát se takto všanc?! Hrom aby do něj!" začal láteřit David.
"Musíme jim dát na srozuměnou, kdo je tu pánem! Vytáhneme..." neudržel se Ivoš. To se projevila jeho horká krev.
"Ruplo ti v bedně? Víš, jak by po takovém útoku dopadl Jindřich?" skočil mu do řeči David a oba se do sebe nevybíravě pustili.
"Tak už dost!" ukončil hádku koordinátor. "Copak vás ani jednoho nenapadlo, že jsme v pěkné kaši? Nevíme zda se odtud vůbec dostaneme a teď jsme ještě ztratili Jindřicha. Válka je to poslední, co teď potřebujeme. Ano, máme Ničitele, ale to neznamená, že se necháme vtáhnout do bitvy, kterou bychom beztak nevyhráli. Nezapomeňte, že ony tu jsou doma. My jsme vetřelci, ať už se na to budeme dívat z jakéhokoli úhlu..."
"Ale..." chtěl ještě Ivoš něco říct. Koordinátor ho však zarazil.
"Pravda, musíme myslet na to, jak dostat Jindřicha z područí ryb. Stejně nemáme moc na výběr," konstatoval suše Zdeněk, nejstarší člen výpravy a zkušený kosmonaut.
Saša byla celá zdrcená a nezmohla se na jediné slovo. Hlavou se jí honily myšlenky na Jindru, a co ho asi tak čeká. Jedna ošklivá scéna střídala druhou. Zlé myšlenky se jí nedařilo zaplašit a tak brečela a brečela, sotva dechu popadala.
"Uklidni se Sašo. Jindřicha všichni dobře známe, je to zkušený člověk, jistě si poradí a pak, kdo ví, proč ho táhli někam dál. Jistě by zbytečně neriskovali. Ostatně to, že nechtěli, aby jsme viděli vše, ještě nic neznamená. Třeba si s Jindrou chtějí promluvit osamotě," snažil se Sašu uchlácholit Zdeněk a současně dumal, co asi ty ryby vedlo právě k tomu útoku na sondu.
"To je zajímavá myšlenka, ale na to nemáme čas a Jindřich taky ne. Nezapomeň, že má jen omezenou zásobu kyslíku," vložil se do debaty Petr.
"To není jisté... Četl jsem pečlivě záznamy z Mageny II a tahle planeta je vlastně takový ementál. Co když je tu nějaká podvodní jeskyně s kyslíkem?" pokračoval s uvažováním fyzik.
"S tím tvým CO KDYŽ si nevystačíme, musíme mít jistotu a bez kontaktu jsme v háji," nabroušeně vyjel David.
"Ať tak, či onak, jsme bez Jindry, takže se dle toho zařídíme. Jedna skupina bude pracovat na zprovoznění reaktoru a druhá, tu si vezmu na starost já, poletí s helioplánem do míst, kde se nám Jindřich ozval naposledy. Třeba se nám ho podaří najít," a Tom pohladil uslzenou Sašinu tvář, na znamení, že s ní soucítí. Doma měli zůstat inženýr, jež dohlížel na opravy ve strojovně, biochemik a kybernetik. Koordinátor s fyzikem a doktorkou měli letět helioplánem nad oceán, do míst, kde Jindřicha slyšeli naposledy. Koordinátor byl zkušený a tak nenápadně mrkl na fyzika. Ten pochopil. Bylo mu jasné, že je to marná práce, ale chtěli dát naději Saše. A jak se říká, naděje umírá poslední...