Voda

08.11.2020

Voda je jedním ze čtyř základních živlů Země a tudíž má, tak jako ostatní tři živly, které také později popíši, ve snech velmi důležitou roli. Voda je v realitě, tak i ve snu, životodárnou tekutinou. Je tím, co dává "mrtvým" věcem život. Můžeme tedy říci, že uvádí v pohyb vše, čeho se dotkne. Nelze ji zastavit, stejně tak jako čas, který neustále plyne. Je to tedy "trpělivý" živel, který ukáže svoji "moc" a sílu až s časem. A je faktem, že čas léčí všechna naše trápení. Jednoduše řečeno voda jsou naše "vnitřní" myšlenky a to, co se jimi snažíme realizovat. Voda má, tak jako tyto myšlenky, několik specifických vlastností, jež jsou shodné pro realitu, tak i pro sen. Voda je po většinu času tichá a sama si vybere takovou cestu, která je pro ni přirozená. Málo kdy ji tedy uvidíte téci do kopce, ale i to je možné. Nicméně asi nebudete běžně přemýšlet nad "nemožnostmi" viz. perpetum mobile. Vůbec jí nevadí, že musí překonávat překážky, ona totiž "ví", že ty překážky ji dlouho neudrží spoutanou. V podstatě se dá říci, že se nedá spoutat, vždy si dělá, co sama uzná za vhodné, tedy pokud nemá "závažný" důvod se rozbouřit. Což se může stát jedině v kontraakci s dalšími živly. Potom se z mírumilovné a tiché říčky myšlenek může stát velmi nebezpečná a rozbouřená řeka plná peřejí a jiných úskalí. Voda tak jako myšlenky mívají také obrovskou hloubku. Dokáží nás cele "pohltit" a zapomenout na okolní svět. Jako takový malý příklad kontraakce vody se zemí může být přehrada, vodní nádrž, či rybník. Když se nad tím zamyslíme, tak je to vlastně "stavba" vytvořená za účelem zmírnění negativních účinků vody (myšlení). Jak už jsem ale napsal, tak voda si stále dělá, co sama chce, takže nám tuto stavbu stále "nahlodává", omílá břehy a snaží se o to, aby nebyla spoutána, aby měla volnost. Pamatujte na to, protože, pokud se tato stavba protrhne, tak následky bývají děsivé a všechny tyto negativní účinky vody se zněkolikanásobí. Většinou pak na nás všechno tzv. dolehne a již nemáme sílu cokoli dál dělat. Máme tzv. nervy v háji. Obrana před takovýmto protržením přehrady myšlenek je jednoduchá. Jakmile cítíte, že už toho začíná být na vás moc, tak nepodstatné věci, co za celý den prožijete, či v mysli zachytíte, vypouštějte. Nezatěžujte mozek zbytečnostmi, co nejsou pro váš život důležité (postradatelné). Pokud se ptáte, jaké to jsou, tak příkladů je kolem nás víc než dost, počínaje TV a konče drby o sousedech. Zkrátka si raději vemte do ruky nějakou hodnotnou knížku, nebo se jděte jen tak projít ven do přírody, do lesa, ideálně někam k potůčku a poslouchejte, jak voda šumí, dívejte se jak se mění. Dívejte se do zeleně, poslouchejte zpěv ptáků atd. Důvod je prostý, jelikož se jedná o psychickou záležitost, tak vám právě jen příroda dokáže účinně pomoci. Uvidíte, že během chvilky zase budete v pohodě a pokud náhodou ne, tak jste alespoň udělali něco pro své zdraví, které tak zanedbáváte. Tedy pokud se vám ve snu zdá, že se vaše přehrada protrhla. Je to rozhodně lepší než brát "růžové štěstí" pokaždé, když vás něco bolí. Nepodceňujte to, příroda je mocná čarodějka a dokáže dělat zázraky, ale sama za vámi nedojde... Toliko k přehradě. Jak už jsem psal o hloubce myšlenek, tak tu můžeme pozorovat u moří a především u oceánů. Ukazují na to, že je potřeba obsáhnout větší celek vědomostí a zaměřit se více jak do hloubky, tak i do šířky daného problému. Nebo že daná věc má "hloubku" a nestačí se na ni jen povrchně zaměřit, protože potom nám spousta věcí může uniknout. Je to stejné, jako když se z vesmíru budete dívat na oceán, vězte, že z té výšky v něm ryby neuvidíte. Tmavá barva oceánů také zobrazuje, že je potřeba více věřit tomu, co si myslíme. Víra je totiž základem toho, jak měníme tyto myšlenky v realitu. Věříme, že se nám to zdaří a ono se tak pak skutečně stane, nejen proto, že jsme to udělali, ale hlavně proto, že jsme si věřili v to to realizovat. A pokud mi zde někdo namítne, že je ateista, tak musím uvést, že i on má víru. A to minimálně ve dvě věci: v to, že žije a v to, že nevěří. Mno to už jsem zas drobet odbočil, ale nevadí. Jak můžeme vidět, tak voda (myšlenky) pronikají skutečně do všeho a jsou také částečně vším. Což je dobré míti při výkladu na zřetelu. Takovou malou zvláštností jsou vodopády. U vodopádů se "míchají" dohromady především dva živly voda a vzduch. Výškový rozdíl, který zde prezentuje živel země zatím vynechám. Jak můžeme vidět, tak jeden živel prostupuje druhým, aniž by se navzájem nějak moc ovlivnily. Stejně tak jako většinou v normálním životě necháváme průchod myšlenkám a jejich realizaci necháváme na pozdější dobu. Přesto tyto myšlenky nás dokáží nabudit takovým stylem, že práci (ať již za ni považujete skutečnou dřinu, nebo dobývání druhého pohlaví), kterou právě vykonáváme zvládneme daleko rychleji, než když by jsme se cele věnovali jednomu nebo druhému. Tuto energii nám dodává právě to převýšení, kdy si řekneme: "Tak a teď to udělám!" Rázem se pouhé myšlenky změní v realitu a jsou nesmazatelně zapsány do toku času. Podobně je tomu i u vzřídel. Tady ale spolu zápasí voda a tlak. Takže můžeme říci, že jsme tlačeni vnitřními myšlenkami. U teplých vzřídel k tomu přistupuje i živel ohně. Kde se k tomu všemu přimíchává "zápal pro věc". Možná si teď říkáte, že na to jdu dosti oklikou, ale až v této chvíli nás budou zajímat vodní kapky, déšť, pára, kroupy a sníh. Nenechte se mýlit tím, že pára je vzduch. Máte sice částečně pravdu, ale tato pára vzniká z vody, je to jen její další skupenství a proto je s ní velmi těsně provázaná. Jistě jste už slyšeli, rčení, že "zmizel jak pára nad hrncem". Stejně tomu je i u myšlenek, pokud chceme vynaložit energii na něco jiného. Přestaneme na ně na chvíli myslet a tyto myšlenky si prostě bez varování zmizí a rozplynou se ve vzpomínky, případně se zcela (většinou k naší nelibosti) vykouří z hlavy. Někdy je ale dobré, aby se zvláště ty špatné myšlenky a vzpomínky vypařily. Nejlepším lékem, jak je zahnat, je právě vydat tuto energii, kterou v sobě máme, na jakoukoli práci. Což jistě znáte z vlastní zkušenosti, zvláště pak dámy, se většinou po hádkách či nedorozumění pouští do úklidu, aby tyto nechtěné myšlenky zahnaly. U chlapů je to podobné, jen s tím rozdílem, že se zavřou do dílny, či jdou do hospody. Nedivte se dámy, i to je "práce". Zkrátka jakákoli fyzická činnost, byť by to bylo zvedání krýglu, je prospěšná k zaplašení nechtěných myšlenek. Uvidíte, jak vám najednou půjde vše od ruky a relativně rychle. Co se deště týče, tak ten především zalévá půdu (zemi - matku živitelku). Což je to, že stále máme něco na práci, stále něco chceme udělat atd. Zvláště pak po náročném dni se s radostí pustíme do nějakého koníčka, ať už je jakýkoli. Podmínkou ale je, aby se lišil od vykonávané práce. Tedy pokud pracujete hlavou hodí se sporty a naopak. Takže pokud je déšť (příval myšlenek) mírný a přiměřeně častý, tak prospívá nejen našmu tělu, tak i naší duši, ale pokud je ho příliš, tak se to po nějakém čase projeví stejně jako ta přehrada, o které jsem psal na začátku. Mozek se musí zatěžovat rovnoměrně a myšlenky musíte mít vyvážené, jinak to můžete zabalit. To znamená, že je potřeba se věnovat nejen všedním starostem (co koupit, uvařit, dodělat), ale také věnovat stejný čas i svojí duši (udělat si chvilku jen pro sebe). Sníh je dalším skupenstvím vody. Ve snu jde o tzv. "zmrzlé" nebo i zamrzlé myšlení. Což bývají předsudky, staré křivdy a nezahojené rány, které nás tíží. Jistě jste již zaslechli o někom, že je studenej, jak psí čumák. Je to právě kvůli těmto nevyřešeným záležitostem. Vyřešit si je a postavit se jim, ale musí každý sám. Proto tyto myšlenky nenechte nakupit. Zajisté víte, co udělá voda, když zmrzne. Zvětší objem. Stejně je to i s těmito myšlenkami. Čím víc budeme nepřátelší k okolí, tím více budeme nespokojeni sami se sebou a se svým životem. Nakonec se můžete dočkat laviny a ta je daleko horší než protržená přehrada. Někdo kdysi řekl, čím více myslíš na své nepřátele, tím jsou ti blíž a blíž a stále s tebou. Tak si nenechce kazit den myšlenkami na ně. Takže nezamrzněte a vyhřívejte se na slunci dobra a lásky. Posledním úkazem jsou kroupy. Ty zobrazují většinou to, do čeho se nám vůbec nechce, ale co musíme udělat tak jako tak. Mějte však na paměti jedno: Chléb upečený bez lásky nasytí jen polovinu hladu člověka oproti chlebu pečenému s láskou... Jak můžete vidět, tak jsem tento článek zaměřil spíše na rady než na samotné významy. Je to proto, že významy snů vám v životě moc nepomůžou, ale dobře míněných rad je vždycky poskromnu. Člověk totiž může mít odpověď přímo před nosem, ale přesto ji nedokáže pochopit. Proto se při svém hledání významů zaměřte spíše na to, jak to můžete ovlivnit a ne příliš na to, co to znamená konkrétní slovo. Protože se vám může stát, že tomu podlehnete (vsugerujete si určitou situaci a ta se potom stane), jen díky tomu, že jste v ten výklad(význam) tak pevně věřili... Sny jsou jen návodem, kompasem na cestě vpřed. Zeptejte se však sami sebe, půjdete raději přes močál nebo si raději kousek zajdete? Ha, močál. Na ten jsem úplně zapomněl. Nu nic, nebudu to moc rozepisovat. Je to spojení živlu vody a země. Jistě jste viděli pohádku: "Byl jednou jeden král aneb sůl nad zlato", jak tam pan král "zahučel" do močálu. Zkuste si vzpomenout, co mu ta dobrá babička řekla... Avšak nenechte se mýlit tímto mým malým výčtem na téma voda. Voda je totiž obsažena skoro ve všech věcech. Minimálně je to jako přirozená vlhkost, či životodárná kapalina, která proudí všemi živými organismy. Je to proto, že za vším, každou věcí, na kterou si vzpomenete (i tvory a rostliny), stojí prvotní myšlenka, která to zrealizovala (zrodila, zhmotnila).